FAQ

Za normálních okolností, tedy když si upravujete zahradu nebo stavíte domek, nemáte se čeho bát. Možnost nálezu nevybuchlé, tedy velmi nebezpečné munice je většinou krajně nepravděpodobná (ale ze zkušenosti víme, že „nikdy neříkej nikdy“) – ale opravdu není důvod ke strachu. Jsou ale oblasti, kde takový nález nelze vyloučit, nebo jej i očekáváme: jsou to zejména oblasti s intenzívními boji nebo nálety v období druhé (někde i první) světové války, bývalé vojenské střelnice a muniční sklady, místa kdysi obsazená sovětskými vojsky, bývalá hraniční pásma a další oblasti. Ale nevybuchlou munici nacházíme prakticky na celém území naší republiky, někdy i na místech, kde bychom ji sami nečekali.

Relativně dost nebezpečné jsou oblasti, kde dlouho probíhaly frontové boje, města zasažená kobercovými nálety nebo bývalé vojenské prostory. Z praxe víme, že nález lze učinit v naší republice i na místech, kde by to nikdo nečekal, ale mnohdy podrobujeme detailnímu průzkumu rozsáhlé plochy, a tak se možnost nálezu zvětšuje. Představa, že pyrotechnik tahá munici ze země jak králíky z klobouku je ale hodně z reality – většinou si spíš připadáme jako pracovníci sběrny železa a jiných kovových odpadů… I na místech, kde lze munici vzhledem k divoké historii očekávat, není zpravidla nálezů mnoho – ale jsou i výjimky. Zdravá opatrnost je však na místě a pokud naleznete něco, co vypadá na starou munici, je lépe nepropadnout panice a raději chvíli přemýšlet s chladnou hlavou. Pokud s nálezem nehýbete, možnost samovolného výbuchu lze prakticky vyloučit. Jenom tomu nesmíte jít naproti svým neuváženým chováním.

Na to jsou jednoduché rady, které vám zajistí další pobyt na této planetě ve zdraví: nepokoušejte s nálezem manipulovat, nesnažte se nález někam přenést, nešťourejte se v tom a neodstraňujte rez a nečistoty, nehrajte si na hrdiny – těch jsou plné hřbitovy. Už vůbec nález nezatajujte nebo nedejbože nevyhoďte – ohrožujete další lidi, kteří se k tomu jako na potvoru dostanou nevědomky později… Pokud jste přesvědčeni, že jde o munici nebo výbušninu, VOLEJTE linku 158 (nebo euro linku 112) – i když se zmýlíte, policie vám hlavu neutrhne, ani se vám nevysměje – i my někdy váháme, co nález vlastně je. Pokud si jistí nejste, zavolejte třeba nám, vyfoťte si nález na mobil a pošlete foto. Hlavně zůstaňte v klidu a nepanikařte, zajistěte také, ať se k nálezu nedostane někdo jiný a hlavně už vůbec ne děti! Pokud máte nález na staveništi, přerušte práce a místo nálezu označte.

Žádný pyrotechnik, a pokud nějakého znáte, tak se ho zeptejte – vám neřekne, že stará válečná munice už nemůže vybuchnout. My v praxi nad nálezem přemýšlíme, co je to za druh, jakou má konstrukci, k jakému účelu sloužil, v jakém je stavu, zda má aktivní iniciátory a zda obsahuje výbušné slože, kdy a za jakých okolností se na místě nálezu ocitl atd atd… Klasický omyl je, že stárnutím se munice zneškodní a tím je to oukej… Pozor, může to být klidně naopak: součástky zapalovačů a jejich pojistky rezaví a náplně se stářím naopak mohou stávat citlivějšími. Třeba takový tritol, pokud je v pouzdru dobře uzavřen, prakticky nestárne. Na tohle tedy opravdu nikdy nespoléhejte. Ona ta rezavá, pomačkaná a od bláta špinavá hrouda železa může klamat – uvnitř však bývá pořád funkční a třeba čeká jen na vaši neopatrnost…

Munice je sofistikovaný, dost drahý a náročným vědeckým vývojem prošlý vojenský materiál, určený především k ničení a zabíjení – a umí to perfektně, i dnes. Na stáří nálezu a léta od války se nespoléhejte. I maličký kousek, řádově sto gramů, velikosti vašeho prstu, vás těžce poraní nebo i zabije. Nebo zraníte někoho jiného, kdo si to vůbec nezaslouží. Munice, hlavně ženijní a dělostřelecká, ruční granáty nevyjímaje, má většinou dvě základní součásti: za prvé iniciátor, kteréžto někdy dosti složité zařízení laicky řečeno slouží k tomu, aby to nebouchlo, kdy nemá, a naopak spolehlivě bouchlo, kdy má, druhou součást tvoří bojová náplň, která koná vlastní práci v cíli. Pokud je iniciátor (zapalovač nebo rozněcovač) odjištěn, a to u nálezu ve vlastním zájmu vždy předpokládejte, tak mu může stačit hodně málo, aby spustil. Bojová náplň už nebývá taková citlivka, ale vzhledem ke stáří, poškození, chemickým procesům, které v čase mohly proběhnout a zejména k vzhledem faktu, že náplň zpravidla také obsahuje různé akceleranty a zesilovače detonace, vůbec nespoléhejte na to, že si toho dá moc líbit. Nemusí to zrovna bouchnout – pokud vás to ohodí bílým fosforem nebo napalmem, fakt vám nezávidíme…

Nežádoucí výbuch jakožto chemický proces probíhá nečekaně, zatraceně rychle, samovolně a nezadržitelně. Má ničivý tepelný účinek, tlakovou vlnu, způsobí prudký rozlet střepin a trosek (i hlíny a kamení) a velké nálože v zemi, jako třeba letecké pumy, budou bořit i seismikou, tedy vlnou, probíhající zemí. Samozřejmě záleží na druhu munice, každá nemusí být výbušná, může produkovat dým, záblesk, požár atd… ale zblízka to může být také fatální. Střepiny mohou z volné pozice létat i stovky metrů daleko a mohou si svou ničivost zachovat na celé dráze letu. Iniciovat nechtěně fosforovou zápalnou, protipěchotní ženijní munici nebo ruční granát nezkoušejte; následek je vysloveně škaredý a zpravidla doživotní, při úrovni naší medicíny to pravděpodobně bohužel přežijete. Každopádně v mírových dobách a v prostředí naší země by byl nežádoucí výbuch mimořádnou událostí, u velkých ráží neřkuli leteckých bomb i velkým neštěstím s oběťmi a značnými škodami na majetku.

Žádný učený z nebe nespadl, říká pravdivé úsloví a někdy váhá i zkušený pyrotechnik. Zásadou je opět – nepanikařte. A taky se v tom nešťourejte, neoklepávejte kladívkem rez a podobně. Nejste-li si jistí, zkuste se poradit s někým, kdo o tom něco ví – ideální je vyfotit to na mobil a zavolat nám nebo přímo na policii. Pokud má předmět válcový tvar, který se ke konci zužuje, je dost pravděpodobné, že může jít o dělostřelecký granát. Také kruhové a oválné předměty nemusí být vždy různými součástkami strojů, i když většinou tomu tak je. Pokud jste předmět nalezli ve vrstvě mladých navážek nebo na čerstvé skládce daleko od vojenských prostorů a bývalých muničních fabrik, je nepravděpodobné, že jde o munici. Ve vlastním zájmu však raději počítejte s tou horší variantou a do ničeho se bezhlavě nehrňte. Opravdu není kam spěchat, nález nástrahy, která může explodovat samovolně, lze prakticky vyloučit – mimo případu, že něco takového najdete v odložené tašce na náměstí – to už je ovšem jiný problém, zde neváhejte a volejte na 158.

Pyrotechnický průzkum i stavební dozory vykonává v naší zemi několik soukromých společností, které musí disponovat příslušnými oprávněními. Policie ani armáda tyto práce neprovádí, kromě výslovných výjimek, které ale obecně s civilním sektorem nesouvisejí. Pyrotechnický průzkum si u nás můžete sjednat sami, ale může vám být také nařízen nebo doporučen policií nebo stavebním úřadem – většinou na základě předchozích událostí nebo nálezů. Rozhodně se neobracejte na různé hledače militárií a artefaktů – i když jsou mezi nimi i lidé, co problematice mohou dost rozumět, je to jednoznačně nezákonné a důsledkem takové činnosti může být i trestní stíhání. Takový „průzkum“ vám žádnou bezpečnost zaručit nemusí a nezbaví vás odpovědnosti za případnou mimořádnou událost… Za manipulaci s výbušninou nebo municí můžete být obviněni z trestného činu nedovoleného ozbrojování nebo obecného ohrožení, a to i v případě, že se nestane nic závažného. Pyrotechnický průzkum nepatří mezi nejlevnější, ale uvědomte si, co a koho chrání a čemu má předejít. Rozhodně se nebojte váš problém s námi konzultovat, potřebné informace a návod, jak postupovat, vám rádi poskytneme zdarma.

Firmy, které se v naší zemi pyrotechnickými pracemi zabývají, musí splnit všechny zákonné náležitosti – za prvé musí být držiteli tzv. muniční licence pro provádění pyrotechnického průzkumu, za druhé i její pracovníci – pyrotechnici musí mít oprávnění: platný průkaz muničáře pro pyrotechnický průzkum. Pokud se firma nebo pracovník takovými oprávněními nejsou schopni prokázat, dejte od nich ruce pryč, ve vlastním zájmu. Provedení průzkumu vyžaduje dodržet přesně legislativou stanovený postup: průzkum nebo dozor musíte oficiálně objednat – na tomto základě firma totiž vypracuje technologický postup prací, který schvaluje příslušný policejní útvar. Začátek prací v terénu musí firma také ohlásit na příslušné útvary. Po skončení prací společnost zhotoví závěrečnou zprávu, jejíž jedno paré se ze zákona založí do složky firmy na policii. Takže pokud o provedení prací uvažujete, předem to se zástupcem firmy projednejte, dostane se vám všech potřebných informací. To vše vyplývá z platné legislativy – ani vám, ani pyrotechnikům se nemusí vyplatit pokus ji nějak obejít. Vyžaduje to sice nějaký čas, ale vše potřebné zajistíme. Výsledkem je bezpečnost vaše i vašeho pozemku nebo pracoviště; také pokud je vše legální, nemusíte se v případu nálezu přítomnosti policie vůbec obávat. Ani její výjezd už navíc neplatíte, vše je součástí sjednaných prací.

Pyrotechnický průzkum nebo dozor stavebních prací slouží zejména k tomu, aby se předešlo nahodilému nálezu nebezpečného předmětu a důsledkům, které by z toho mohly vyplynout. Pokud v rámci pyrotechnických prací k nálezu dojde, pracovník firmy možnost nebezpečí výbuchu odborně posoudí a neprodleně učiní všechna potřebná bezpečnostní opatření tak, jak vyplývají z legislativy i konkrétní situace. Rozhodně však nebude činit pokusy nalezenou munici nebo výbušninu nějak deaktivovat nebo likvidovat. To je práce pro policii, která bude neprodleně o nálezu vyrozuměna a další opatření učiní už sama, včetně přivolání policejní pyrotechnické služby nebo i dalších složek. Zajistí také bezpečný odvoz munice, která je k tomu způsobilá, nebo zajistí její bezpečnou likvidaci. Pyrotechnik potom místo nálezu znovu prověří a průzkum dokončí. O výsledcích průzkumu, jejich vyhodnocení a posouzení pyrotechnické bezpečnosti obdržíte písemnou zprávu, v případě stavby může být nález i výsledek prací na vaši žádost zaznamenán také do stavebního deníku.

U velkých plošných a liniových staveb, kde není jasně známo, jaká je pravděpodobnost nálezu, se někdy provádí předběžný pyrotechnický průzkum. Ten spočívá v aplikaci plošných, zpravidla rychlých (strojně provedených) magnetometrických nebo metalodetekčních měření, kdy se vybrané anomálie ověří a stanoví se celková míra pyrotechnických rizik, případně se vymapují oblasti se zvýšenou pravděpodobností nálezu. V místech a oblastech, kde se z historických pramenů předpokládá možný nález munice, se provádí, případně je úřady nařízen (doporučen) plošný pyrotechnický průzkum. Ten může být, dle historických událostí, zaměřen na vyhledávání nevybuchlé munice (dělostřelecké, ženijní), nebo na hledání depotů (úkryty, palebná postavení), případně rozlétlé munice třeba z muničních skladů. Může být také specificky zaměřen na vyhledávání leteckých bomb, zejména na známých místech kobercových nebo hloubkových náletů. Tím se liší metodika – průzkum může proběhnout i ve více etapách s různým hloubkovým dosahem. Na konkrétních stavbách, kde se hloubí hluboké jámy, se provádí pyrotechnický dozor zemních prací. Má předejít nabrání munice nebo bomby bagrem. Specifikou takového zakládání staveb je pažení jam štětovnicemi nebo milánskou stěnou, kdy pyrotechnik ani stavebník pod zem nevidí a hrot pažnice nebo vrták může narazit na munici, zpravidla bombu. Potom je někdy nutné zřídit síť předvrtů, během nichž se spouští sonda, která indikuje blízkost nebezpečného předmětu. Dalším specifikem jsou pyrotechnické práce na vodě, ve vodě nebo ve studních a podzemních dutinách, kdy se práce kombinují aplikací různých sond, kamer, silných magnetů nebo i za pomoci potápěčů.

Pro účely pyrotechnického průzkumu lze kromě metalodetekce a magnetometrie využít georadaru (Ground Penetrating Radar – GPR) pro vyhledání dutin nebo podzemních staveb, jako jsou sklepy, bunkry, chodby a základy konstrukcí. Další metodou bývá dipólové elektromagnetické profilování (DEMP nebo také DIKO), v plošné variantě jde o jednoduchou přehledovou metodu, jíž lze vyhledat nejen podpovrchové nehomogenity, způsobené změnou vodivostí zemin, ale také lze detekovat velké kovy, kovové konstrukce a inženýrské sítě. Pro stavební geologii a hydrogeologii se dále využívá mělká refrakční seismika (MRS), vertikální elektrické sondování nebo elektrická odporová tomografie a mnoho variant dalších geofyzikálních metod. Pro vyhledávání ložisek ropy, plynu nebo uhlí se aplikuje profilová (2D) nebo plošná (3D) dynamitová nebo vibrátorová reflexní seismika – v dnešní době většinou v zahraničí.